Tītahi mou ponatekao no te pohuèìa taìtaì. Vocabulaire de la santé
Me i òto mai o te kāputuèo « Mou Pona Tekao » a te Pū Tuhuka èo ènana hua tau ponatekao. Ia tukuìa e ùa takiìaèo, no te kēkē àò to mua, no te kēkē ùna te ùa.
Ce vocabulaire est extrait du premier dictionnaire de l’Académie marquisienne « Mou Ponatekao » (Quelques mots).
Lorsque deux mots ou expressions sont proposées, la première est en usage au nord de l’archipel, la deuxième, au sud.
Acupuncture |
Hāika/àpau me te nina |
Aide-soignante, adjoint de soin |
Toko vāhana/āhana ; toko vehine hāika/àpau |
Albumine |
Mimi paatai |
Allergie |
Mate ū |
Ambulance |
Pereòo kave/àve poìmate |
Amniocentèse |
Takiìa/takitina vaitama |
Anesthésiste |
Tātihi/taotē haahiamoe |
Angine |
Mate mamae/memae i te kaki |
Anorexie |
Kaikoè |
Arthrose |
Ivi moô |
Ausculter |
Hakaòko/hakaòno i te tūkina hōupo |
Avoir des vertiges |
Takanini, viikō |
Avoir la nausée |
Kāèpuèpu, pē te kōpū/ôpū |
Avoir mal à la gorge |
Mamae/memae te kaki |
Avoir mal au cœur |
Kāèpuèpu, pē te kōpū/ôpū |
Avoir une faiblesse |
Haapapae, haapepae |
Avoir une syncope |
Menava pao, mau te ao, viiponi |
Bilan sanguin |
Haaviviniìa/haavivitina i te avaiìa/avaitina o te toto |
Blessure (plaie) |
Maki, motu, maì (Fi=Fatuiva) |
Blessure morale |
Mamae, memae |
Bouche à bouche |
Puhi te ao ma te haha/fafa |
Boulimie |
Kai ananu, kai ananu, ài anatu (Fi) |
Cancer |
Mate heke/fee |
Cardiologue |
Tātihi/taotē hōupo |
Chimiothérapie |
Hāika/àpau me te hihi uià |
Chirurgien |
Tātihi/taotē kokoti/kāòti |
Chirurgien plastique |
Tātihi/taotē haahou nino/tino |
Choléra |
Hī, ùa, uaua pekē/menē |
Cholestérol |
Kerehi io he toto |
Cicatrice |
Maki oà/maì oà (Fi) |
Clinique |
Haèmate aòè na te Hau |
Coloscopie |
Karahiìa/ karahitina i te koekoe |
Coma |
Hiamoe hōhonu nui |
Comprimé |
Puku hāika/puu àpau |
Consultation |
Tiòhiìa/tiòhitina a te taotē/ tātihi |
Dengue |
Fiva mamae/memae oko |
Dentiste |
Tatihi niho/taotē niho |
Dépression nerveuse |
Mate tuaave, kōea, paèpaèa |
Dermatologue |
Tātihi/taotē kii |
Diabète |
Mimi mānini |
Diagnostic |
Hakatu hakakite/haaìte |
Diététicien |
Tātihi/taotē haahei kaikai |
Docteur généraliste |
Tātihi/taotē no te mate paotū |
Douleur |
Mamae/memae |
Douleur (grande) |
Mamae oko |
Douleur (légère) |
Mamae anamai/mamae iti |
Douleur (subite) |
Mamae pū anamai |
Échographie |
Ataneo uià |
Enfler |
Huhuà |
Éternuer |
Tihē |
Être blessé |
Ua maki/pēpē te nino ; ua maì/pēpē te tino |
Être malade |
Hemo/koàna i te mate |
Être souffrant |
Hemo/koàna i te mate ; u mamae/memae |
Évacuation sanitaire |
Haaheeìa/haaheetina i te ènana/ènata mate |
Examen sanguin |
Tiòhiìa/tiòhitina i te avaiìa/avaitina o te toto |
Faire mal |
Haamamae/haamemae |
Faire une piqûre |
Veò |
Faire venir le docteur |
Haatihe mai i te tātihi /taotē |
Fièvre |
Fiva |
Fouler |
Tohuì, kokeka (no te pohopohoìa ivi) |
Fracturer |
Hati, fati |
Frissonner |
Mate i te kamaìi : mate i te anu ; û i te metoè |
Gastro-entérite |
Ùa me te hī |
Goutte |
Puo hokehoke |
Grippe |
Mate hapu, mate hau |
Groupe sanguin |
Hakatu toto |
Gynécologue |
Tātihi/taotē vehine |
Hémorroïdes |
Viihoa |
Hépatite |
Mate io he ate (ate paa) |
Homéopathe |
Tātihi/taotē hāika/àpau me te vai èitā/teitā |
Hôpital |
Haèmate/faèmate |
Hypertension |
Toto ìi oko |
Infarctus |
Mate hōupo pū anamai |
Infection urinaire |
Mimi mamae/memae |
Infirmier, infirmière |
Vāhana/vehine hāika ; āhana/vehine àpau |
Laboratoire |
Haè ùmihiìa, faè ìmitina |
Lèpre |
Mohoi, kovi |
Les maladies |
Tau mate |
Ligature des trompes |
Humuìa i te koekoe heeìa/heetina tama |
Mal au dent |
Mamae/memae te niho |
Mal de tête |
Mamae/memae te upoko/upoo |
Maladie |
Mate |
Maladie cardio-vasculaire |
Mate hōupo |
Maladie contagieuse |
Mate rere, mate hae |
Maladie génétique |
Mate tupuna |
Maladie incurable |
Mate aòè e oà |
Maladif |
Hemohemo mate |
Mammographie |
Ata karahi kiiū |
Massage cardiaque |
Haapatu i te hōupo |
Masseur kinésithérapeute |
Tātihi/taotē hō/tō |
Médecine douce |
Hāikaìa me te èitā ; àpautia me te teitā |
Microbe |
Manumanu |
Moyen de contraception |
Memau haaiti hānau/fānau |
Neurologue |
Tātihi/taotē òo |
Obstétricien |
Tātihi/taotē haahānau/haafānau |
Opération |
Kokotiìa/ kokotitina |
Ophtalmologue |
Tātihi/taotē mata |
Ordonnance |
Hāmani tuhi hāika/àpau |
Oreillons |
Puaìka/puaìna huhuà |
ORL |
Tātihi/taotē no te puaìka/puaìna, ihu, kaki |
Orthophoniste |
Tātihi/taotē haatoitoi tekao/teào |
Para médecine |
Hana hāika/àpau |
Pédiatre |
Tātihi/taotē tōìki |
Perdre l’appétit |
Kaki koè i te kaikai |
Peste |
Mate kīoè |
Pharmacie |
Haè hokoìa hāika/faè hokotia àpau |
Pilule |
Hāika/àpau |
Piqûre |
Veò |
Plomber une dent |
Haapī i te niho me te kiva ; kiva i te niho |
Pneumologue |
Tātihi/taotē ate puapua |
Prendre froid |
Kamaìi, pū anuanu, metoè |
Prendre la température |
Hakatu i te fiva ; too i te fiva |
Prendre la tension |
Hakatu i te ìi o te toto ; too i te ìi o te toto |
Préservatif |
Vāhī/fāfī uè |
Psychiatre |
Tātihi/taotē mate tuaave |
Psychologue |
Tātihi/taotē kōhii upoko/kōfii upoo |
RAA |
Rumati puo ivi |
Radio |
Ata karahi |
Réanimation |
Haapohuèìa/haapohoètina |
Rééducation |
Haahana hakaùa i te hopenino/hopetino |
Régime |
Haaheiìa kai/haaheitina kai |
Rhumatisme |
Kakai, rumati |
Rougeole |
Mate ùruùru, karokaro |
Rubéole |
Karokaro |
Sain, robuste |
Taìtaì, heòheò, pohuè meitaì/feòfeò, pohoè meitaì |
Santé (en bonne) |
Nino/tino tupu meitaì |
Santé (en mauvaise) |
Hemo mate |
Scanner |
Tūàka ata |
Se blesser, se faire mal |
Mamae/memae |
Se faire arracher une dent |
Taki i te niho |
Se moucher |
Hakatē i te kopē, haatē i te òpē |
Sida |
Mate sida, mate vaanui, mate uapu |
Spécialiste |
Tātihi/taotē no te mate e tahi |
Stérilet |
Akatī haatopa māmaì |
Stéthoscope |
Hakaòko/hakaòno hōupo |
Tâter le pouls |
Haha/fafa i te tūkina uaua |
Tousser |
Hapu, fenei |
Tuberculose |
Pokoko, pokoo |
Un gros rhume |
Mate hau |
Un malade alité |
Ènana/ènata mate moe òki |
Urgences |
Vahi hāika/àpau anamai |
Vaccin |
Veò pāpua |
Varicelle |
Karokaro |
Virus |
Manumanu tekeo |
Vomir |
Ùa |
Propulsé par CComment